HLEDAT
Mozart - Titus,Requiem / 2CD
název
Titus,Requiem / 2CD
EAN
8590236107625
Zboží nevedeme běžně skladem, objednáme u dodavatele proti Vaší objednávce
(K dodání do 5-21 dnů)
Obsah:
Mimořádně kvalitní interpretace díla W. A. Mozarta z 50. let minulého století
La clemenza di Tito
Opera seria o dvou dějstvích K. 621, Libreto Caterino Mazzolà, český překlad Jelena Holečková-Dolanská
Sólisté: Beno Blachut, Marta Krásová, Soňa Červená, Růžena Jelínková, Stanislava Součková, Jan Soumar a další
Záznam rozhlasového přenosu z Rudolfina v Praze 23. 1. 1956
Requiem
Zádušní mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany K. 626 na liturgický latinský text
Sólisté: Beno Blachut, Libuše Domanínská, Nina Hazuchová, Eduard Haken
Záznam rozhlasového přenosu z katedrály svatého Víta v Praze 2. 6. 1956
Interpreti:
Protagonistou obou nahrávek je tenorista Beno Blachut (1913–1985), od éry Václava Talicha po čtyři desetiletí přední sólista opery pražského Národního divadla, vzorový Dalibor, Jeník, Lukáš, Princ, Dimitrij, Ctirad a Laca, přesvědčivý Florestan, Faust, Canio, José, Radames, Otello. Na scéně vytvořil také Mozartova Belmonta a Basilia.
Z brněnského angažmá byla přizvána mezzosopranistka Soňa Červená (*1925), osvědčená představitelka Cherubína a Dorabelly. Její dráha pak směřovala přes Berlín a Frankfurt na světové scény od Bayreuthu po San Francisko. Proslula také v rolích Orfea, Carmen a Klytaimnestry i v nejnáročnějším soudobém koncertním repertoáru.
Mladodramatická sopranistka Libuše Domanínská (*1924) přišla do Prahy v roce 1955 z Brna. Ve světovém repertoáru se uplatnila jako Fiordiligi, Agáta, Abigail, Micaela a Butterfly, ale nejčastěji v českých rolích jako Mařenka, Krasava, Julie, Rusalka, Eva. Byla vzorovou představitelkou zvláště Janáčkových postav – Jenůfy, Káti a Lišáka.
Německý dirigent Heinz Finger (1923–2005), v čase nahrávky hudební a operní ředitel ve Výmaru, v letech 1965-1988 šéf Symfonického orchestru v Osnabrücku. Prosazoval poučenou interpretaci Schütze, Bacha a Händela, ale i soudobé skladby. Působil také na katedře dirigování na vysoké škole Franze Liszta ve Výmaru.
Legendární basista Eduard Haken (1910–1996), rodem z Volyně, angažován do Prahy Václavem Talichem, vytvářel po 50 sezon příkladné kreace vážné i komické: Sparafucile, Filip II., Gremin, Quijote, Pimen, Vodník i Basilio, Rocco, Kecal, Mumlal. Vynikal rovněž v mozartovských rolích jako Osmin, Bartolo, Komtur a Sarastro.
Altistka Nina Hazuchová (1926–2020), dcera ruských rodičů, působila od roku 1946 po 40 sezon v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě. Zpívala široký repertoár od Cherubína a Feneny po Azucenu a Carmen. Zvláště zaujala svou Eboli a Končakovnou i v řadě operních novinek. V Praze pohostinsky vytvořila Olgu a Amneris.
Sopranistka Růžena Jelínková (1917–2009) začala dráhu v Praze v Divadle 5. května, poté však působila trvale v Olomouci. Spolehlivě zpívala Královnu noci i Sentu, všechny tři role v Hoffmannových povídkách i Elsu, Mařenku a Micaelu. Přes své výjimečné kvality hostovala v Praze jen vzácně jako Violetta a Donna Anna.
Dirigent Václav Jiráček (1920–1966) absolvent mistrovské školy Václava Talicha, též klavírista a skladatel, působil v pražské Opeře 5. května a poté v Ostravě jak v opeře, tak u Státní filharmonie. Pořídil řadu rozhlasových operních kompletů včetně Dona Giovanniho, Nevěsty messinské, Armidy, Honzova království a Vojny a míru.
Vysoce oceňovaná mezzosopranistka Marta Krásová (1901–1970) přišla do opery Národního divadla z Bratislavy již za Otakara Ostrčila. V letech 1928-1966 vytvářela desítky rolí role od Orfea přes Ortrudu a Azucenu po Oktaviána. Plně uznávány byly její české kreace – Isabella, Kostelnička a Kabanicha. Zpívala také Mozartova Idamanta.
Koloraturní sopranistka Stanislava Součková (1923–1997) po deseti leté operetní zkušenosti v Karlíně věnovala všechny síly opeře v Českých Budějovicích. Zpívala Mařenku, Karolinu i Libuši a Rusalku a z mozartovských rolí Konstanci, Fiordiligi, Hraběnku, Zerlinu a Královnu noci. V Praze hostovala také jako Rosina, Violetta a Amelie.
Barytonista Jan Soumar (1926–1985) spolupracoval od roku 1943 s Pražským rozhlasem, byl sólistou Armádního uměleckého souboru a opery v Liberci. Téměř výhradně se věnoval koncertnímu zpěvu, ale zpíval i v rozhlasových operních kompletech (Fidelio, Faust, Halka, Sedlák kavalír, Bohéma, Psohlavci, Armida, Jessika, Paleček, Zítek).
Rok vydání: 2020
Zpět na předchozí stránku | Zpět na kategorii Vážná hudba
